1. |
Dávno to tady všechno je
03:14
|
|||
|
Představ si, že hoří ptáci,
představ si, že hoří vzduch,
z tvého hrdla svět že zvrací
černý bahno plný much.
Uzři studny plné krve,
podívej se na dno až,
vidíš ryby? Mrtvý vole!
Ptáš se za co? Moc se ptáš!
Topol a vítr,
co chceš víc?
Po slunci čekáš na měsíc,
dávno to tady všechno je,
v tázání cudně vetknuté.
Topol a vítr,
co chceš víc?
Po slunci čekáš na měsíc,
dávno to tady všechno je,
v krajině skryté za túje.
Představ si tu hroznou dálku,
co tě dělí od spánku,
trochu kávy v bílým šálku,
příliš vlažnou selanku.
Představ si ty hluchý roky,
kdy jsi krokem s větrem vlál,
kráčíš skrze špíny stoky,
skrze města někam v dál.
Topol a vítr,
co chceš víc?
Po slunci čekáš na měsíc,
dávno to tady všechno je,
v tázání cudně vetknuté.
Topol a vítr,
co chceš víc?
Po slunci čekáš na měsíc,
dávno to tady všechno je,
v krajině skryté za túje.
|
||||
2. |
Černá mi teče v žíle
03:40
|
|||
|
Černá mi teče v žíle
v ní rozdrcený rmen,
jablko v dlaních shnilé
je město pod oknem.
Na polích zbytky stvolů,
a sem tam prázdný klas,
hledám tě cestou domů
vše barví kolomaz.
Slyším tě skrze stěny,
jak v ozvěně všech dní,
kdy míjel jsem tvé břehy
na plavbě bez lidí.
Jen rackové a vzdechy,
tak napsal čas co znám
i nanadechle měchy,
jež mlčí do varhan.
Jen strkání a vzruchy
a mokré ubrusy,
pak kecy slaboduchý
na hořký funusy..
Vyzývám vlastní děsy
na mluvy pro sebe,
stín věší na závěsy
let můry pobledlé.
Vyprahlé rty a hrdla
a z ledu hladiny,
obloha naráz ztvrdla
a hledí do zimy.
V ní osud zbrkle tančí,
jak střelky kompasů,
nevěsty vlečky máčí
ve stříbře karasů.
Jen město, vůně cihel
a dlouhý komíny,
pach kostí spolu s klihem
z lidové kantýny.
Jen plná náruč všeho,
co nikdy nemáme,
rám touhy - lidské tělo,
v němž krásu hledáme.
A dlouhý prsty ve tmě,
co sahaj na duši
i dotyky jen letmé,
jež hrudí rozbuší...
|
||||
3. |
Na paměť
04:53
|
|||
|
Nad strží stojící dav lidí tupě zírá
němohra na líci, kterak se neumírá.
Na nebi supi se slétají z černých sazí,
subrety sténají z hlediště civí vrazi.
Tradice veksláků, zrádců co věší zrádce,
dočteme pohádku - reportáž na oprátce,
do hlavní zírají vladaři spasitelé,
rub mince obrátí, nad vládou věřitelé.
Ze slova pochopíš, jak správně chápat slova,
k pomoci poslouží zlacená gloriola,
čeho snad nepojmeš, pravdivý výklad dají,
písma se raději střež, sic neoctneš se v ráji.
Máš snad už co jsi chtěl, slýcháváš vlastní klení,
pomni, že nepřítel, se skrývá ve tvé dřeni,
že všechen tupý strach, polyká svoje děti,
kostí a krve pach dosedá na pamflety.
Z člověka hrdinu, z hrdiny pomník z kovu,
z jeho slov doktrínu, v níž chybí obsah vzdoru,
ochočme miláčka, zavřeme do krabičky,
pak cvakne bouchačka, a zapálíme svíčky.
Za strýce, prababičky,
Toufary a Zajíčky,
Milady i Ženíšky,
Patočky, Palachy a Kryly,
Magory
a všechny co po nich pak zbyli.
|
||||
4. |
Kolombína
04:21
|
|||
|
Kráso kráso, jen se dívej,
hýbej se, tanči a s rytmem zpívej.
Než přijde na jména ať se mlčí,
plamenům padneme do náručí.
Lásko, lásko, osamělá,
svlékni si šaty, ať noc je celá,
ať v sukni červánky zatočí se,
plápolá ve tváři horká svíce.
Tanči, tanči, ať jsme živí,
do kola ztrácí se pověrčiví,
do kola ztrácí se všechno kolem,
ráno se probudí pod javorem.
Kde jsi, kde jsi, lásko v květu,
Harlekýn vyzývá k menuetu,
den je jak výšivka v gobelínu,
kdo asi ukrývá Kolombínu?
|
||||
Rach Prague, Czechia
České hudební trio, osciluje na pomezí šansonu, jazz-undergroundu a nekonečna. Rach zhmotňuje své hudební a poetické vize jako manifest svých a s nimi se prolínajících životů i k nim náležícím maličkostem.
If you like Rach, you may also like:
With his 2nd EP, Burey proves he is star in the making, effortlessly crooning to tropical, string-heavy gems.
go to album
featured on Bandcamp Radio Jan 27, 2015
go to album
With their blend of playfulness and graduate-level instrumentation, Dorcha deftly prove that improvisational zeal and conservatory-level precision aren't mutually exclusive.
go to album
featured on Bandcamp Radio Jun 20, 2023
go to album
Les Fleurs Du Mal
by Francois Atlas
featured on Bandcamp Radio Sep 18, 2018
go to album
The Veiled Sea
by Six Organs of Admittance
Ben Chasny's latest and proggiest effort yet veers from glittering kosmiche to distorted glam stomp.
go to album
The L.A. guitar-pop songwriter champions the power of waiting.
go to album
